Většina kancelářských zaměstnanců stále pracuje v pevném režimu. Nabídka větší flexibility by firmám usnadnila nábor

Možnost pracovat z domova nebo pružně si organizovat pracovní dobu bývá považována za typický benefit kancelářských profesí. Nejnovější průzkum Grafton Recruitment ale ukazuje, že ani v kancelářském prostředí není větší volnost při organizaci práce samozřejmostí – více než 6 z 10 zaměstnanců má pevně stanovenou pracovní dobu, a to bez ohledu na to, zda pracují z domova či z firemní kanceláře.

V době, kdy zaměstnavatelé soupeří o talenty a na trh práce přicházejí mladší generace s vyššími nároky na flexibilitu, může přitom právě možnost lépe si organizovat pracovní den rozhodovat o tom, koho firma získá. Podobnou konkurenční výhodu při náboru mohou představovat i dny zdravotního volna. Ty má dnes k dispozici jen přibližně polovina kancelářských zaměstnanců. Jejich význam může v souvislosti s debatou o případném návratu karenční doby dále růst.

Pracovat odkudkoliv neznamená pracovat kdykoliv

Home office se během posledních let stal běžnou součástí kancelářské práce. Podle průzkumu společnosti Grafton Recruitment jej dnes alespoň částečně umožňuje přibližně sedm z deseti zaměstnavatelů. „Flexibilita dnes ovšem není už jen o místě výkonu práce, ale především o času a možnosti lépe si organizovat pracovní den,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group. Flexibilní pracovní doba se dle ní každoročně objevuje v analýzách zaměstnaneckých preferencí v žebříčku top 5 nejžádanějších benefitů. Ocenilo by ji plných 95 % bílých límečků, jen 38 % ji však má. „Ukazuje se tak, že mezi tím, co firmy nabízejí, a tím, co zaměstnanci skutečně požadují, stále existuje výrazný rozdíl. Pro zaměstnavatele přitom může zavedení flexibility času představovat jednoduchý způsob, jak posílit svou atraktivitu na trhu práce, aniž by museli investovat významné finanční prostředky,“ doplňuje Jitka Kouba.

Pět týdnů dovolené je standardem, chybí ale zdravotní volno

Kromě flexibility zaměstnanci na čelní příčky žebříčku svých preferencí kladou volno navíc. Ukazuje se však, že některé nabídky firem už přestaly být při náboru konkurenční výhodou – zaměstnanci je již považují za standard. Platí to například pro pět týdnů dovolené, a to i přesto, že nejde o plošně rozšířený benefit, k dispozici je má více než 70 % vysokoškolsky a přes 60 % středoškolsky vzdělaných kancelářských zaměstnanců. Ocení naopak speciální dny volna, které jim usnadní zvládat běžné životní situace. Typickým příkladem jsou sick days, které podle průzkumu stále nemá k dispozici přibližně polovina kancelářských pracovníků.

„V případě zdravotního volna přitom nejde jen o atraktivní benefit, ale také o způsob, jak podpořit zdravější pracovní prostředí a omezit situace, kdy zaměstnanci nemoc přecházejí nebo pracují i ve chvíli, kdy by měli zůstat doma. V době, kdy se znovu diskutuje o nastavení náhrady mzdy v prvních dnech nemoci, mohou být právě sick days tím benefitem, který zaměstnavatele odliší při náboru od konkurence. A to třeba více než další týden dovolené navíc,“ uzavírá Jitka Kouba.