urady, poplatky a formulare

Úřady, poplatky a formuláře

Úřady, poplatky a formuláře

Pokud se vám nepodařilo sehnat práci ještě během studia, po jeho ukončení vás vedle hledání zaměstnání čeká i běhání po úřadech. Víte, které instituce a s jakými doklady a potvrzeními musíte navštívit? Přinášíme stručného průvodce povinnostmi čerstvého absolventa střední a vysoké školy.

Povinnosti absolventa střední školy

Žák přestává být žákem školy den poté, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. I když se po maturitě k dalšímu studiu nechystá, může si ještě v klidu a pohodě užít prázdniny. Školní rok totiž končí až 31. srpna a do té doby stát za žáka platí zdravotní pojištění. Od 1. září již za absolventa školy platí zdravotní pojištění buď nový zaměstnavatel, nebo, je-li evidován na úřadu práce, stát.

Anebo si jej musí coby osoba bez zdanitelných příjmů platit sám. Maturant může o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce žádat prakticky ihned po složení maturitní zkoušky. Nejpozději by tak však měl učinit do tří pracovních dnů po skončení školního roku. Hned následující den je pak zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Důležité je, že registrace na úřadu práce není povinná, je však v mnoha směrech výhodná. Jednak má absolvent větší šanci najít zaměstnání, jednak se nemusí hlásit u zdravotní pojišťovny a platit pojistné.

Povinnosti absolventa vysoké školy

Vysokoškolákům končí studium přesně 30 dní po složení státní zkoušky – pokud tedy vykonali předepsanou závěrečnou státní zkoušku 10. června, končí jejich studentské období 10. července.

Podobně jako v případě maturantů, i u absolventů VŠ platí, že pokud na úřad práce dorazí do tří dnů po vypršení studentské lhůty, jsou bez prodlevy zařazeni do systému uchazečů o zaměstnání a stát za ně hradí zdravotní pojištění. Studentům ani absolventům středních a vysokých škol, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, nevzniká povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení, ale musí počítat s tím, že se jim toto období nezohlední při pozdějším určování výše starobního důchodu. Jakmile absolvent školy začne vykonávat výdělečnou činnost, musí sociální pojištění odvádět. Pokud se nechá zaměstnat, odvádí za něj sociální pojištění zaměstnavatel. Jako podnikatelé nebo jiné osoby samostatně výdělečně činné si ho ale musí hradit sami.

Nárok na podporu není automatický

Důležité je vědět, že pokud se absolvent střední nebo vysoké školy rozhodne zaregistrovat na úřadu práce, nevzniká mu automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro její získání musí zpravidla splnit podmínku alespoň 12 měsíců důchodového pojištění během posledních dvou let. Započítat lze také některé zákonem stanovené náhradní doby. Samotné studium se však do této doby nezapočítává.

Do potřebné doby pojištění se nezapočítávají brigády a další výdělečné činnosti, ze kterých nevzniká účast na důchodovém pojištění. U dohody o provedení práce (DPP) je v roce 2026 rozhodující měsíční příjem alespoň 12 000 Kč. Pokud absolvent na podporu v nezaměstnanosti nedosáhne a nachází se v nepříznivé finanční situaci, může podle svých příjmových, majetkových a dalších poměrů požádat o dávku státní sociální pomoci, takzvanou superdávku. Nárok na ni však není automatický.

Praktické informace

Absolvent se na úřad práce přihlašuje v obci svého trvalého bydliště a na vyřízení potřebných záležitostí potřebuje následující doklady:

  • Platný občanský průkaz
  • Potvrzení o ukončení studia (doba studia)
  • Maturitní vysvědčení, diplom (po promocích)

I pro případné pracovní nabídky z úřadu práce budete potřebovat dobře zpracovaný životopis a kvalitně napsaný motivační dopis. Neopomeňte také sociální sítě, především profesní síť LinkedIn, ale i svou prezentaci na Facebooku.

Aktuální nabídku pozic vhodných pro absolventy naleznete ZDE.