whistleblowingu

Pouze pětina tuzemských firem považuje systém whistleblowingu za užitečný

Česká republika se připravuje na zavedení evropské směrnice týkající se whistleblowingu. Předpis ukládá zaměstnavatelům povinnost vypracovat systém na ochranu oznamovatelů protiprávních činností nebo porušení předpisů v dané společnosti. Z aktuálního průzkumu Grafton Recruitment mezi personalisty výrobních a logistických firem vyplývá, že více než polovina všech oslovených nemá o tomto tématu podrobnější informace nebo k němu dosud nezaujala žádný postoj. Platit má přitom již od července letošního roku.

Zkušenosti ze zemí, kde whistleblowing patří k zavedeným řešením, ukazují, že funkční systém pro oznamování neetického či podvodného konání zabraňuje ve firmách velkým ekonomickým škodám, brání negativním reputacím a zároveň může být jedním z vhodných předpokladů pro lepší atmosféru na pracovišti. S pomocí oznamovatelů protiprávního jednání už bylo v celé řadě firem odhaleno neporovnatelně více podvodů než prostřednictvím interního auditu.

Důležité je zajistit whistleblowerovi anonymitu

„Povinnost zavedení vnitřního oznamovacího systému pro zaměstnavatele by u nás měla platit od července 2023. Firmy by tedy měly pomalu začít připravovat podmínky pro jeho hladkou implementaci. Z našeho průzkumu mezi bezmála pěti sty tuzemskými HR manažery firem z oblasti výroby, automotive a logistiky však vyplývá, že většina manažerů firem tak zatím nečiní,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GiGroup s tím, že klíčové je zajištění anonymity oznamovatele, které zabrání případným odvetným opatřením, včetně šikany na pracovišti. Oznamování o možném protiprávním nebo neetickém jednání může probíhat prostřednictvím on-line formuláře, speciální telefonické linky, ale i s pomocí fyzické schránky.

Řada manažerů zachovává neutrální postoj

Průzkum ukázal, že tento mechanismus dosud ve firmě nastavilo pouhých 23 % respondentů. Pouze 14 % ho vnímá jako užitečný, naproti tomu 9 % ho za přínosný nepovažuje. Z firem, které zatím zavedení whistleblowingu neřešily, jej vítá jen 6 % respondentů. Dalších 15 % dotázaných manažerů akcentuje v souvislosti s nutností zavedení interního oznamovacího systému především obavy z případného nárůstu administrativy a zároveň očekává i další možné komplikace. Velká část respondentů (39 %) zachovává k implementaci mechanismu whistleblowingu ve své firmě neutrální postoj bez jakýchkoli očekávání a 16 % oslovených rovnou přiznává, že o tomto tématu dosud nemá podrobnější povědomí.

Dobrý vliv na atmosféru na pracovišti

Dle zkušeností z firem, kde již whistleblowing zavedli, funkční systém přinesl zlepšení atmosféry na pracovišti a zvýšení spokojenosti zaměstnanců. „Lidé se nemusí bát nahlásit jak protiprávní či neetické jednání, tak třeba i šikanu, projevy diskriminace, nespravedlivé zacházení či obavy z bezpečnosti pracovního prostředí. A právě to vnáší na pracoviště klidnější atmosféru, transparentnost a vyšší spokojenost,“ komentuje Martin Malo s tím, že výrazného zahlcení se zaměstnavatelé obávat nemusí, protože například podle průzkumu společnosti NAVEX Global obdrží firmy v evropských zemích průměrně 5 oznámení na 1 000 zaměstnanců ročně, v USA, kde se tento systém zrodil, je to pak ročně 10 oznámení.

 

O průzkumu

Průzkum byl zrealizován online dotazováním mezi HR manažery firem z oblasti výroby, automotive a logistiky v průběhu listopadu a prosince roku 2022. Celkem se do něj zapojili respondenti ze 487 společností ze všech regionů ČR.