Jak lépe hledat práci: od správného čtení inzerátu po životopis a pohovor

Hledat práci umí skoro každý. Hledat ji dobře — to už je jiná věc. Spousta lidí pošle desítky životopisů a pak se diví, proč nikdo nevolá. Přitom problém často není v tom, že by neměli co nabídnout. 

Problém bývá v přístupu — od výběru inzerátu přes životopis až po samotný pohovor. Každý z těchto kroků lze zvládnout lépe, výsledek se pak docela rychle projeví a celý proces hledání práce přestane působit jako loterie.

Inzerát si přečtěte dvakrát — a pořádně
Na první pohled to zní banálně. Ale většina lidí projede inzerát jednou, zaregistruje název pozice a mzdu, a rovnou píše průvodní dopis. Přitom v textu bývá uschováno docela dost informací o tom, koho firma skutečně hledá.

Vyplatí se rozlišovat mezi tím, co je v inzerátu povinné, a co je jen přání. Formulace jako "výhodou je" nebo "oceníme" signalizují, že jde o bonus, ne o podmínku. Naopak u požadavků napsaných jako jasné věty bez omezení se firma skutečně dívá na to, jestli je splňujete.

Pozornost si zaslouží i tón celého textu. Formální jazyk plný firemních frází napovídá, že jde o korporátní prostředí. Ležérnější styl zase naznačuje, že firma sází na méně hierarchické fungování. Tyhle drobnosti pomáhají odhadnout, jestli se tam vůbec budete cítit dobře.

Kde hledat, aby to mělo smysl
Spousta lidí hledá práci pořád na stejných místech. Chodí na jeden nebo dva weby, projdou první stránku výsledků a zavřou prohlížeč. Přitom velká část nabídek tam vůbec není — jsou rozsetá po desítkách různých zdrojů. 

Proto vznikly agregátory, které sbírají inzeráty z mnoha míst najednou a zobrazují je na jednom místě. Jooble funguje právě takhle — platforma pokrývá přes 66 zemí a nabízí přes 9 milionů pracovních pozic, přičemž každý den přibývá dalších 300 000 nových inzerátů. 

Kdo se zajímá o práci s textem, najde tam třeba nabídky práce v oblasti psaní článků na Jooble — od redaktorských pozic přes copywriting až po obsahový marketing. Výhodou takových platforem je, že nemusíte procházet weby jednotlivých firem — stačí jedno vyhledávání a výsledky jsou pohromadě. 

Životopis, který nezapadne
Životopis je první věc, podle které vás někdo posuzuje — a obvykle mu věnuje méně než minutu. To neznamená, že ho nestojí za to dělat pečlivě. Znamená to ale, že musí být přehledný, konkrétní a relevantní k dané pozici.

Největší chyba bývá generický životopis zaslaný všude stejně. Výsledek je, že nezapadá přesně nikam. Mnohem lepší je vzít si inzerát, podívat se, co firma hledá, a životopis tomu přizpůsobit — přesunout důraz na zkušenosti, které jsou pro tuhle pozici nejdůležitější.

Místo výčtu pracovních povinností se vyplatí psát o výsledcích. Ne "spravoval jsem sociální sítě", ale "za rok jsem zdvojnásobil organický dosah stránek". Taková formulace říká víc a zůstane v paměti. Délka životopisu by neměla přesáhnout dvě strany — recruiteři nemají čas číst romány, a čím je dokument delší, tím spíš se ztratí to podstatné. 

Průvodní dopis — psát, nebo nepsat?
Záleží na tom, co se po vás chce. Pokud ho inzerát nevyžaduje, krátký a dobře napsaný dopis může rozhodnout ve váš prospěch. Dlouhý a obecný naopak spíš uškodí.

Dobrý průvodní dopis není převyprávění životopisu. Je to odpověď na jednu otázku: proč zrovna vy a zrovna tato firma? Dvě tři věty o tom, co vás na pozici nebo firmě zaujalo, a stejný počet vět o tom, co konkrétního můžete přinést — to většinou stačí. 

Tón by měl odpovídat firemní kultuře — formálnější tam, kde to inzerát napovídá, uvolněnější u startupů nebo kreativních agentur. A rozhodně se vyplatí dopis přečíst nahlas ještě jednou před odesláním. 

Pohovor není zkouška, ale rozhovor
Hodně lidí jde na pohovor jako na zkoušení. Snaží se odpovídat správně, bojí se říct něco špatně, a výsledkem je nervózní výkon, který neodpovídá tomu, jací jsou doopravdy.

Pohovor je ve skutečnosti oboustranná konverzace. Firma si vybírá kandidáta, ale kandidát si zároveň vybírá firmu. Přijít připravený — vědět, čemu se firma věnuje, co se děje v jejím oboru, jaké jsou její nedávné projekty — působí profesionálně a ukazuje zájem. 

Mít připravené vlastní otázky je úplně stejně důležité jako umět odpovídat na ty jejich. Otázky typu "jak vypadá typický den na téhle pozici" nebo "co se firmě letos povedlo" ukáží, že jste přemýšleli dopředu — a to recruiteři ocení. 

Na čem nakonec záleží
Hledání práce je proces a trvá. Odmítnutí k němu patří — a většinou neříká nic o vaší hodnotě, jen o tom, že to nebyla správná shoda. Čím konkrétnější a cílenější přístup zvolíte — od výběru inzerátů přes životopis až po přípravu na pohovor — tím lépe vám to celé půjde. A tím méně času strávíte čekáním na odpověď. 

Každý pohovor navíc přináší zkušenost — i ten, který nevyjde, vás posune o krok blíž k tomu, který vyjde.