Mzdy v IT už nerostou plošně. Experti na AI vydělají přes 100 tisíc, některé tradiční profese stagnují
Praha 27. září 2026 - Mzdy v IT už nerostou plošně a rozdíly v ohodnocení mezi jednotlivými profesemi a technologiemi se zvětšují.
Více než osm z deseti vysokoškoláků si při studiu vydělává, většina z nich pracuje pravidelně. Vedle finančního přivýdělku je stále významnější motivací získání zkušeností a příprava na budoucí kariéru. Vyplývá to z aktuálního průzkumu personální agentury GraftonRecruitment mezi 340 vysokoškolskými studenty. Přestože polovina pracujících studentů získává zkušenosti mimo svůj studijní obor, rostoucí zájem o práci je podle personalistů pozitivní zprávou.
Podle průzkumu Grafton Recruitment pracuje během studia pravidelně 63 % vysokoškoláků a dalších 21 % příležitostně. Pouze 3 % respondentů nepracují a práci ani nehledají, zatímco 13 % si aktuálně zaměstnání hledá. Ve srovnání s výsledky šetření Eurostudent z roku 2021, podle kterého pracovalo pravidelně 53 % studentů, dalších 17 % příležitostně a 30 % nepracovalo vůbec, jde o výrazně vyšší podíl pracujících studentů. Zatímco v tehdejším šetření si během studia vydělávalo celkem 70 % vysokoškoláků, v aktuálním průzkumu je to 84 %.
„To, že tolik studentů pracuje už během vysoké školy, je velmi pozitivní signál. Firmy dnes u absolventů stále častěji hledají nejen teoretické znalosti, ale také schopnost fungovat v pracovním prostředí, samostatně řešit úkoly nebo komunikovat s kolegy a zákazníky. Právě tyto dovednosti mohou studenti získat už během studia. A v situaci, kdy je nabídka juniorských pozic omezenější, jim předchozí pracovní zkušenost může výrazně usnadnit vstup na trh práce,“ říká Eliška Smržová, ředitelka divize Grafton Recruitment.
Studenti nepracují jen kvůli penězům. Téměř polovina myslí na budoucí kariéru
Zajímavým zjištěním průzkumu jsou motivace, které studenty k práci vedou. Největší skupina respondentů, konkrétně 44 %, uvádí jako hlavní důvod snahu získat pracovní zkušenosti a připravit se na budoucí kariéru. Dalších 6 % si chce prostřednictvím práce vyzkoušet, jaká profese nebo obor jim vyhovuje. Pro polovinu pracujících studentů tak hraje zásadní roli profesní rozvoj a hledání budoucího uplatnění.
Finanční motivace nicméně zůstává velmi silná. Pro 28 % studentů je práce nezbytná k pokrytí běžných životních nákladů, dalších 22 % chce mít vlastní peníze a získat finanční nezávislost na rodičích. Podobné výsledky přinesl i průzkum Eurostudent, podle kterého byla práce pro přibližně třetinu pracujících studentů ekonomickou nutností, bez níž by si studium nemohli dovolit.
Pravidelně pracující vysokoškoláci přitom nejčastěji věnují zaměstnání přibližně deset hodin týdně. Práce tak pro ně představuje způsob, jak získávat zkušenosti a vlastní příjem souběžně se studiem.
Polovina studentů pracuje mimo svůj obor. I tak ale získává cenné zkušenosti
Přestože studenti považují pracovní zkušenosti za důležité, ne vždy se jim podaří najít zaměstnání odpovídající jejich studijnímu zaměření. Přímo v oboru pracuje 28 % respondentů a dalších 22 % vykonává práci, která s jejich studiem souvisí alespoň částečně. Polovina pracujících vysokoškoláků si tak vydělává v úplně jiném oboru, než který studuje.
Nejčastěji se daří získat práci související se studiem studentům informačních technologií, pedagogických oborů, zdravotní a sociální péče, práva, technických a výrobních oborů, stavebnictví či architektury.
„Ideální samozřejmě je, když student může už během školy získávat zkušenosti přímo ve svém oboru. Není to ale jediná cesta. I práce v obchodě, gastronomii nebo zákaznickém servisu rozvíjí řadu přenositelných dovedností, například komunikaci, zodpovědnost, organizaci času nebo schopnost zvládat náročné situace. Pro zaměstnavatele je důležité vidět, že absolvent už má zkušenost s pracovním prostředím a dokáže převzít odpovědnost za svěřené úkoly,“ doplňuje Eliška Smržová.
Největší překážkou je nedostatek vhodných pracovních příležitostí
Přestože je zájem vysokoškoláků o práci vysoký, ne všichni nacházejí vhodné příležitosti. Za největší překážku při hledání zaměstnání během studia označuje 27 % respondentů nedostatek pozic vhodných pro studenty. Dalších 18 % naráží na problém sladit pracovní dobu se studijními povinnostmi. Pro 14 % jsou překážkou nízké nabízené mzdy, zatímco 9 % postrádá nabídky přímo ve svém oboru a stejný podíl uvádí nedostatek vlastních pracovních zkušeností. Příliš vysoké požadavky zaměstnavatelů vadí 5 % respondentů. Naopak 18 % studentů při hledání práce žádnou zásadní překážku nevnímá.
Zkušenosti respondentů, kterým se podařilo zaměstnání získat, ukazují značné rozdíly v náročnosti hledání. Polovina z nich uspěla hned při reakci na první pracovní nabídku. Naopak 22 % muselo reagovat na šest až devět pozic a dalších 17 %dokonce na více než deset nabídek.
„Zaměstnavatelé sice požadují zkušenosti, ale příležitostí, kde je mladí lidé mohou získat, není vždy dostatek. Právě to je jeden z problémů současného trhu práce. Firmy by proto neměly rezignovat na juniorské pozice, stáže nebo traineeprogramy. Pokud přestanou mladým lidem poskytovat prostor pro získávání prvních zkušeností, mohou se v budoucnu potýkat s nedostatkem kvalifikovaných odborníků,“upozorňuje Eliška Smržová.
Nástupní mzdy absolventů stagnují. Rozhodují zkušenosti a konkrétní dovednosti
Získávání praxe během studia nabývá na významu také v souvislosti s vývojem nástupních mezd. Podle mzdového průzkumu Grafton Recruitment pro rok 2026 nástupní mzdy absolventů meziročně převážně stagnují nebo rostou jen velmi mírně, zejména v technických oborech, IT a financích. Jejich růst je přitom pomalejší než na trhu práce celkově, kde mzdy vzrostly přibližně o 4,5 %.
Výše nástupní mzdy se výrazně liší podle oboru i regionu. Například absolvent vysoké školy na pozici programátora si může v Praze a Středočeském kraji vydělat 60 až 80 tisíc korun hrubého měsíčně, v Brně 57 až 67 tisíc, ve Zlíně 45 až 50 tisíc korun. Absolventi elektrotechnických oborů na pozici elektroprojektanta mohou v Praze očekávat 52 až 62 tisíc korun, v Brně 50 až 58 tisíc a v Libereckém, Jihočeském či Královéhradeckém kraji 50 až 60 tisíc korun. Nižší nástupní mzdy nabízejí například marketingové pozice. Marketingový specialista s vysokoškolským vzděláním si v Praze vydělá 42 až 47 tisíc korun, v Brně 38 až 45 tisíc a v Ostravě 37 až 43 tisíc korun. U účetních s vysokoškolským vzděláním se mzdy pohybují v Praze mezi 45 a 52 tisíci, v Brně mezi 40 a 47 tisíci a ve většině ostatních regionů mezi 30 a 35 tisíci korun. Zajímavé přitom je, že na srovnatelné mzdy mohou v některých profesích dosáhnout i absolventi se středoškolským vzděláním nebo výučním listem. Samotný vysokoškolský diplom tak automaticky nezaručuje vyšší nástupní výdělek, důležitější je praxe a skutečné dovednosti.
„Nástupní mzdy absolventů meziročně stagnují nebo rostou jen velmi mírně, zároveň však přetrvává rozdíl mezi mzdovými očekáváními absolventů a reálnými možnostmi zaměstnavatelů. Vyšší požadavky mladých lidí na odměňování jsou přitom pochopitelné, zejména s ohledem na výrazný růst životních nákladů v posledních letech. Firmy však při stanovování nástupních mezd zohledňují nejen dosažené vzdělání, ale především praktické zkušenosti získané během studia, jazykové znalosti a digitální dovednosti včetně schopnosti pracovat s nástroji AI,“ vysvětluje Eliška Smržová.
