nedostatek technologu v plzenskem kraji

Plzeňský kraj bojuje s nedostatkem technologů, inženýrů kvality a obráběčů kovů.

Plzeňský kraj bojuje s nedostatkem technologů, inženýrů kvality a obráběčů kovů.

Praha, 13. července 2016

Mzdy rostou. Plzeňský kraj bojuje s nedostatkem technologů, inženýrů kvality a obráběčů kovů.

Dle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment  se rok 2015 v Plzeňském kraji nesl ve znamení prohlubování nerovnováhy mezi poptávkou po zaměstnancích a nabídkou kapacit ze strany uchazečů. Nejvíce chybí pracovníci na technické pozice, kteří navíc zvládají cizí jazyky. Z důvodu nedostatku českých kandidátů začínají firmy nabírat ve větší míře cizince. Zároveň začali mnozí zaměstnavatelé přistupovat k plošnému zvyšování mezd, aby tím zabránili odlivu kvalitních stabilních pracovníků.

Mzdy na Plzeňsku jsou vcelku srovnatelné s většinou jiných krajských měst, například s Českými Budějovicemi, Ústním nad Labem, Libercem či Zlínem. Zaostávají však za Prahou, kde jsou obecně mzdy nejvyšší, i za Brnem a Ostravou, přičemž někde, především u vysokých manažerských pozic, je tento rozdíl i více než 50 %. U nekvalifikovaných pozic se naopak rozdíl téměř stírá.

Největší nedostatek zaměstnanců v kraji v současnosti hlásí průmyslová výroba. Největší poptávka je po technolozích, procesních inženýrech, inženýrech kvality a zkušených nákupčích. Velký nedostatek je ale také uchazečů z oblasti IT. Jde přitom o profese, které jsou velmi dobře finančně ohodnoceny. Manažer technologie si například může vydělat až 70 000 Kč, procesní inženýr až 50 000 Kč a inženýr kvality až 45 000 Kč. Kromě těchto pracovníků chybí Plzeňsku i celá řada profesí z výroby - především obráběči kovů, soustružníci, frézaři, nástrojáři a CNC operátoři, kteří si vydělají až 27 000 Kč.

Nejvyšší mzdy zaznamenala plzeňská pobočka Grafton Recruitment u pozic vedoucí výrobního závodu, který vydělá 100-180 tisíc, a ředitele informatiky, jehož mzda dosahuje 80-100 tisíc měsíčně. Vysoké platy na Plzeňsku neminou ani manažery kvality či ředitele logistiky a nákupu (až 90 tisíc), finanční ředitele (až 100 tisíc) anebo manažery auditu (až 90 tisíc).

„Vzhledem k rostoucímu nedostatku uchazečů o práci dochází u zaměstnavatelů k přehodnocení požadavků na nové pracovníky. Společnosti nyní nabírají zaměstnance s kratší praxí a více příležitostí se objevuje i pro čerstvé absolventy, kteří disponují dobrou jazykovou vybaveností,“ říká Hana Sládková, Branch Manager plzeňské pobočky Grafton Recruitment, a dodává: „Výrobním společnostem v našem regionu nechybí jednotlivci, ale obvykle desítky pracovníků pro nejrůznější dělnické pozice, a proto se začínají aktivně zajímat také o nábor zaměstnanců ze zahraničí. Zároveň jsou tyto firmy schopny a ochotny přenastavit procesy a výrobu tak, aby eliminovaly problémy, které s sebou nese jazyková bariéra.“

Průzkum rovněž ukázal, že firmy začínají revidovat nabídku benefitů, aby byly pro zaměstnance atraktivnější – například zvyšují příspěvek na penzijní či životní připojištění, zvyšují délku dovolené, zavádějí plně hrazený příspěvek na stravování, nebo se podílí až do sta procent na nákladech na dopravu do zaměstnání. Dbají také na zlepšování pracovních podmínek svých zaměstnanců.

„Dobrou zprávou pro zaměstnavatele je fakt, že uchazeči se již nebojí měnit práci. Odvrácenou stranou téže mince je, že změnu obvykle spojují s požadavkem na zvýšení mzdy. Úspěšné při náboru proto budou spíše ty firmy, které flexibilně reagují na změny na trhu práce a které budou schopny posilovat své týmy hotovými, byť dražšími, pracovníky a doplňovat je o talentované absolventy,“ okomentovala Hana Sládková s tím, že dle ČSÚ činil v roce 2015 nominální růst mezd 3,4 %. Letošní pokračující ekonomické oživení spolu s rekordně nízkou nezaměstnaností růst ještě podpoří.

Typické mzdy v Plzeňském kraji

V IT si nemanažerské pozice (administrátoři, inženýři, specialisté) vydělají nejčastěji 30-45 tisíc, programátoři 30-55 tisíc dle zkušeností a programovacího jazyka.

Ve výrobě je nejčastější dělnická mzda 16-22 tisíc (operátor výroby), lakýrníci si vydělají až 24 tisíc, obráběči kovů 27 tisíc a svářeči až 30 tisíc.

Ve stavebnictví se nejtypičtější mzdy pohybují kolem 40 tisíc, přípravář/rozpočtář si vydělá 25 až 40 tisíc, stavbyvedoucí dosáhne až na padesáti tisícovou mzdu.

V bankovnictví a pojišťovnictví je nejběžnější plat 30-40 tisíc, nejméně berou pracovníci obchodní přepážky (20-30, což je jako v jiných krajích).

Ve financích a účetnictví je běžný plat 25-40 tisíc, nejméně berou specialisté pohledávek s praxí 0-3 roky (20-30 tisíc, v Praze 35-45).

V obchodu a marketingu jsou běžné platy 30-50 tisíc, nejméně berou specialisté telefonického prodeje (18-25).